|
Popis příznaků druhu discus
Tělo je diskovitě zploštělé, poseté hřebenovými šupinami v počtu 44-61 v postranní podélné linii. Šupiny pokrývají také velké části hřbetní a zadní ploutve, ocasní ploutev basální třetinu. Rty tlusté a masité. Hřbetní ploutev IX.-X. 30-33 paprsků, ocasní ploutev II.-IX.26-33. Zabarvení těla vždy z devíti tmavými příčnými pásy od hlavy až ke kořeni ocasu.
KLÍČ K URČOVÁNÍ
44-48 šupin postranní podélné řady od týlu k bári ocasní ploutve. Tři z devíti tmavých příčných pruhu jsou značně tmavší než ostatní,totiž první, pátý a devátý. Základní barva se skládá ze střídavých modrých a červenohnědých podélných pruhů.
Pravý discus Heckel 1840
50-60 šupin v podélné linii všechny příčné pruhy přibližně stejně syté, nejvýše první a poslední trochu tmavší, ale střední a pátý stejně tmavý jako sousední pruhy. Základní zbarvení s podélnými pruhy. Žádné podélné pruhy na těle nebo ploutvích, když možno spatřit na čele několik málo modrých čárek.
Hnědý discus (obyčejný)
Podélné pruhy na těle tmavohnědé na tmavozeleném pozadí. Oči červenohnědé.
Zelený discus
Podélné (boční) pruhy zářivě modré na světlohnědém pozadí. Oči zářivě červené.
Modrý discus
Symphysodon aegnifasciáta haraldi. L. P. Schulz 1960
SYMPHYSODON DISCUS NOB.
Tvar je skoro kotoučovitý, tváří k ústům tupý úhel, ocas je krátký, že jeho ploutve sotva vyčnívají s polokruhu, vyznačeného hřbetní a zadní ploutví. Největší tloušťka trupu na prsní ploutvi předčí jen málo tloušťku hlavy, která je 3/4 obsažena v její délce. Tato délka hlavy tvoří čtvrtý díl celkové délky ryby a třetí díl její největší délky. Obě čelisti jsou stejně dlouhé, ústní štěrbina začíná zcela vpředu, stupeň pod osou, je velmi krátká, ( rovná se polovině průměru oka, neboť zadní okraj dolní čelisti nedosahuje střed mezi okem a špičkou tlamky a leží pod suborbitální kůstkou ) malé rty velmi masité. Malé kulaté čichové jamky se nacházejí vertikálně nad zadní horní čelistní hranou, trochu opodál nad sebou, horní skoro na okraji profilu. Oko, jehož dismetr činí 2/7 délky, je ve středu horní poloviny hlavy se svým dolním okrajem o 1/2 stupně pod osou a svým zadním okrajem o 1 stupeň délky vzdálen od horního zabočení skřele se táhne šikmo vpřed dolů, kde tvoří malé zaoblení a blíží se k zaoblení dolní čelisti. Vičko oční za velmi tupím úhlem. Čelo je nad očima velmi vysoké, velká subortikální kůstka. Kůstka měří 1 oční diametr, na každé straně dolní čelisti jsou dva póry (kanálky). Prsní ploutve začínají svisle pod hrotem skřelí, jsou tak dlouhé jako hlava a šikmo zaokrouhlené. 2 horní 3 dolní paprsky nejsou děleny. Břišní ploutve, které vyvstávají zaokrouhlené o 4 1/ 2délky stupně před prsními ploutvemi. Jsou skoro tak dlouhé jako tyto, ale zašpičatělé, jejich pichlavý paprsek je méně siliadoguje 1/2 délky následujících dělených paprsků. Hřbetní ploutev počíná skoro vertikálně nad břišními ploutvemi. Její celá báze u které,zaujímá pichlavé paprsky 1/3 je tělo potažené, šupinatou kůží, při čemž se tyto pichlavé paprsky z niž poslední je 6x delší, rovnají 11 délkových stupňů. Měkké paprsky jsou jen děleny, nemohou se položit, pokládají se stejnoměrně neposlední pichlavý paprsek, jehož délku trochu přesahují a spojují se naposledy skoro s ocasní ploutvý. Okraje blan pichlavých paprsků jsou značně zakrouceny. Anální ploutev je utvářena jako hřbetní ploutev, jenž robustnější, pichlavé paprsky zabírají 2/3 ploutevní báze. Ocasní ploutev, jejíž 2 paprsky jsou 2x, ostatní s výjimkou postraních paprsků, jen jednou děleny, je rovněž zastřihnutá. Anas leží 1/2 délky stupně před anální ploutví.
Šupiny ve středu těla se shodují se 2/5 očních diametrů nahoru i dolů se zmenšují, 7-8 šikmých šupin, které se podobají šupinám na hlavě a na prsou, spočívají a každé líci, přibližně 46 horizontálních šupin řad je mezi hřbetní a břišní ploutví a stejný počet jednotlivých šupin je v rovné přímce mezi ploutví na hlavě a ploutví ocasní. Horní díl po straně je ze 16 tubičkových šupin, následuje zpočátku zaoblení hřbetu a má 17-18 šupin řad nad sebou, dolní rovný díl obsahuje 11 tubičkových šupin. Tvar šupin ve středu trupu je skoro kulatý, na volném okraji je pás pichlavými krátkými paprsky, které se ke středu rozšiřují. Hned za tímto pásem je v prvém čtvrt dílu šupin jejich paprskoví bod, obklopen jemnými koncentrovanými hroty, které jsou zřejmě viditelné. 13-14 paprskových řad se táhne kupředu na pokryté ploše tvoří okraj právě tolik lehkých vroubení. Barva pokožky je toho času světle hnědá na horní polovině a šedohnědé k dolejšku.Tři tmavé vertikální pruhy o šiří očního diametru obepínají tělo, prý protíná oko samé, druhý kolem středu těla od báze prvního měkkého hřbetního ploutevního paprsku dolů a poslední je kolem báze ocasní ploutve, asi 18 vlnovitých, úzkých, rezavě hnědých podélných pruhů, které mají stejně úzké mezery, táhnou trupem v paralérním směru je 2 , 3 a 4 pruh od hřbetu dolů splývají, křížících vertikální pás, do jednoho pruhu. Na hlavě jsou dva bělostné příčné pruhy před počátkem šupin, od jednoho oka k druhému, dva podobně zbarvené pruhy, vinou se každé strany čela k ústům a znovu na zadním okraji velké suborbitální kůstky od oka, až ke koutku úst dolů. Prsní a ocasní ploutve jsou žlutavé posledně jmenovaná má 3-4 příčné řady černých teček směrem k bázi, všechny ostatní ploutve jsou jednobarevné, černé. V životě skýtá stejně vynikající jako vzácný druh, vyskytující se v řece Barra do Rio negro, půvabnou podívanou. Základní barva celé ryby je fialově šedá, postraní pruhy okrově hnědé, k ústům se vinoucí pruhy čelní a lícní tyrkysově modré, prsní ploutve hnědočervené, jejich pichlavý paprsek následující měkký paprsek i pichlavý paprsek v anální ploutvi, má na zlatozeleném podkladu podíl krásných tyrkysově modrých pásech, hřbetní ploutve je tmavě šedá, její měkká horní část na horním okraji do červena lemovaná, ocasní ploutev do šeda s načervenalími tečkami. Základní barva duhy je černo hnědá, kolem zornice úzká žlutá, potom černý kroužek, do zadu oblačně hnědočervená skvrna. Délka popsaného exempláře je 5 palců. V tomto velkém výměru nově popsaných ryb v oblasti kolem Manus, které sběratel Natterer přinesl, nalezneme také prvotinu pterophyllu, geophasgus, uara a jiné.
|